50 - Příběh vizuálního stylu Filmovky

Foyer kina Hvězda Uherské Hradiště (18. 7. 2024 - 31. 8. 2024) —

Vystavená kolekce ze sbírky plakátů Terryho ponožky představuje třicet ideových plakátů k jednotlivým ročníkům Letní filmové školy a to od roku 1994 až k letošnímu jubilejnímu 50. ročníku.
Dvanáct plakátů mezi lety 1996 až 2007 navrhl významný grafický designér Robert V. Novák a jeho návrhy dodnes patří mezi ty nejvýraznější a výtvarně nejsourodější. Z plakátů k dalším ročníkům lze upozornit na sérii návrhů k 36. ročníku od Františka Petráka a plakát ke 40. ročníku, který navrhla dvojice Vladimír 518 a Jan Havel. „Zmrzlinový“ vizuál k 41. ročníku, jež se stal i předlohou výroční ceny AČFK, navrhl Štěpán Malovec a Adam Tureček.
Od roku 2017 až do letošního jubilejního 50. ročníku je výhradní autorkou plakátů Markéta Steinert.

Forman / Amadeus 40. let / Zahraniční plakáty (Kino Aero)

Kino Aero, Praha (15. 6. 2024 - 15. 9. 2024) —

Výstavní kolekce dvaceti plakátů k filmům Miloše Formana připomíná, že uplynulo čtyřicet let od uvedení osmi Oscary oceněného režisérova filmu Amadeus, který vstoupil do světových kin v roce 1984.
Kromě původního československého plakátu Jana Webera výstava výhradně představuje zahraniční filmové plakáty. Plakátovou velmoc Polsko zastupují dvěma plakáty k Amadeovi Jakub Erol a Mieczyslaw Wasilewski. Původní plakát k premiéře filmu v USA (který na výzvu Miloše Formana navrhl ve Spojených státech žijící Petr Sís) je na výstavě zastoupen dvěma německými mutacemi. Plakáty k filmu Lásky jedné plavovlásky z roku lze v expozici přehlédnou hned ve třech variantách. Znalci obdivované kubánské plakáty zastupuje návrh legendárního Eduarda Munóze Bachse a dále dvě varianty k německému uvedení filmu.
Formanův film Ragtime z roku 1981 který se v Československých kinech z důvodů cenzury do roku 1989 neuváděl – můžete vidět v západoněmecké variantě B. Krause. Stejný osud potkal i film Taking Off který Miloš Forman natočil v USA již v roce 1971 ale do českých kin ho uvedla až Asociace českých filmových klubů v roce 2005. Ten je ve výstavní kolekcí zastoupen původním americkým plakátem. A konečně legendární Formanův opus Hoří, má panenko můžete přehlédnou hned ve čtyřech zahraničních variantách: dánské, německé, polské a maďarské.

Kája Saudek (Bio Oko)

Foyer Bio Oko, Praha (15. 6. 2024 - 15. 9. 2024) —

Kája Saudek (1935) je nejvýznamnější český komiksový tvůrce, zakladatel typické “saudkovské” komiksové školy a zároveň jediná osobnost v domácím komiksu, jejíž věhlas přesáhl hranice České republiky (respektive Československa).

František Vláčil 100 (Kino Světozor)

Kino Světozor, Praha 1 (12. 3. 2024 - 30. 5. 2024) —

František Vláčil
19. února 1924, Český Těšín – 27. ledna 1999, Praha
filmový režisér, scenárista

Narodil se do rodiny legionáře a armádního důstojníka, díky čemuž prožil dětství v jeho služebních působištích: po rodném Českém Těšíně hlavně v Místku (tehdy ještě nešlo o dnešní sloučený Frýdek-Místek) a pak v Brně, kde jej těsně před ukončením gymnaziálních studií zastihla válka. Během ní prošel totálním nasazením v Německu a pak v Rájci-Jestřebí u Blanska. Po válce dva roky základní vojenské služby v různých útvarech, mj. i jako letecký mechanik na letišti v Kbelích.
V roce 1947 se zapsal ke studiu dějin umění a estetiky na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Během studia se začal přivydělávat v brněnském filmovém studiu kresleného filmu, kde pracoval jako fázař, animátor, konturista aj. Později přešel do brněnského studia dokumentárního filmu, kde se časem dostal i k samostatné režii, v letech 1950–1951 to byly dokumentární snímky LÉK Č. 2357, HOSPODAŘENÍ S ELEKTŘINOU, ÚRAZY ELEKTŘINOU V PRŮMYSLU a TEPELNÁ REVOLUCE. Těsně před dokončením vysokoškolského studia dostal v březnu 1951 povolávací rozkaz k mimořádnému vojenskému cvičení, na němž byl zařazen do nově budovaného armádního filmového studia jako šéfrežisér jedné tvůrčí skupiny. Zde strávil sedm let a do roku 1958 natočil nebo se podílel na více než dvaceti snímcích různého charakteru – dokumentech, instruktážních filmech, reportážích, agitkách i hraných filmech. Z těch nejvýraznějších jmenujme filmy VÍTR, LÉTÁNÍ BEZ VIDU PODLE SYSTÉMU OSP, VZPOMÍNKA, STŘELECKÉ ZÁVODY V PEKINU, LESY NAŠICH VOJENSKÝCH PROSTORŮ, DOPIS Z FRONTY, POSÁDKA NA ŠTÍTĚ nebo VOJENSKÁ MATURITA. Vedle toho měl umělecký dohled nad reportáží Vladimíra Síse MODRÝ DEN (1953) i u armádního velkofilmu TANKOVÁ BRIGÁDA režiséra Ivo Tomana (1955). Své armádní působení zakončil básnivě pojatým podobenstvím SKLENĚNÁ OBLAKA (1958), v němž poprvé naplno rozvinul svůj poetický filmový jazyk.

Franz Kafka 100 (Bio Oko)

Foyer Bia Oko, Praha (3. 3. 2024 - 30. 6. 2024) —

Výstava představí jak plakáty k filmům inspirujícím se dílem tohoto pražského rodáka, tak plakáty propagující divadelní inscenace. Z filmových lze zmínit americký film režiséra Orsona Wellse Proces který doprovodil v roce 1969 Zdeněk Ziegler, nebo plakát navržený Janou Housovou pro kultovní český film Amerika Vladimíra Michálka z roku 1994. Pro pražské divadlo E.F.Buriana navrhl Karel Míšek v 90. letech plakáty k inscenacím Zámek a Proces. Josef Flejšar pak v roce 1994 navrhl soubor deseti ideových sítotiskových plakátů pro Expozici Franze Kafky v jeho rodném domě.

Projekt je realizován s finanční podporou hl. m. Prahy a MKČR.