Výstavní činnost

Chronologicky řazený archiv 228 výstav filmových plakátů, jež se nám podařilo realizovat během čtrnácti let naší existence nejen v Čechách, ale i v zahraničí ( USA, Japonsko, Polsko, Itálie, Španělsko , Rakousko ). Máte-li zájem o uspořádání výstavy kontaktujte nás .

Podrobněji Vše

František Vláčil 100 (Kino Světozor)

Kino Světozor, Praha 1 (12. 3. 2024 - 30. 5. 2024) —

František Vláčil
19. února 1924, Český Těšín – 27. ledna 1999, Praha
filmový režisér, scenárista

Narodil se do rodiny legionáře a armádního důstojníka, díky čemuž prožil dětství v jeho služebních působištích: po rodném Českém Těšíně hlavně v Místku (tehdy ještě nešlo o dnešní sloučený Frýdek-Místek) a pak v Brně, kde jej těsně před ukončením gymnaziálních studií zastihla válka. Během ní prošel totálním nasazením v Německu a pak v Rájci-Jestřebí u Blanska. Po válce dva roky základní vojenské služby v různých útvarech, mj. i jako letecký mechanik na letišti v Kbelích.
V roce 1947 se zapsal ke studiu dějin umění a estetiky na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Během studia se začal přivydělávat v brněnském filmovém studiu kresleného filmu, kde pracoval jako fázař, animátor, konturista aj. Později přešel do brněnského studia dokumentárního filmu, kde se časem dostal i k samostatné režii, v letech 1950–1951 to byly dokumentární snímky LÉK Č. 2357, HOSPODAŘENÍ S ELEKTŘINOU, ÚRAZY ELEKTŘINOU V PRŮMYSLU a TEPELNÁ REVOLUCE. Těsně před dokončením vysokoškolského studia dostal v březnu 1951 povolávací rozkaz k mimořádnému vojenskému cvičení, na němž byl zařazen do nově budovaného armádního filmového studia jako šéfrežisér jedné tvůrčí skupiny. Zde strávil sedm let a do roku 1958 natočil nebo se podílel na více než dvaceti snímcích různého charakteru – dokumentech, instruktážních filmech, reportážích, agitkách i hraných filmech. Z těch nejvýraznějších jmenujme filmy VÍTR, LÉTÁNÍ BEZ VIDU PODLE SYSTÉMU OSP, VZPOMÍNKA, STŘELECKÉ ZÁVODY V PEKINU, LESY NAŠICH VOJENSKÝCH PROSTORŮ, DOPIS Z FRONTY, POSÁDKA NA ŠTÍTĚ nebo VOJENSKÁ MATURITA. Vedle toho měl umělecký dohled nad reportáží Vladimíra Síse MODRÝ DEN (1953) i u armádního velkofilmu TANKOVÁ BRIGÁDA režiséra Ivo Tomana (1955). Své armádní působení zakončil básnivě pojatým podobenstvím SKLENĚNÁ OBLAKA (1958), v němž poprvé naplno rozvinul svůj poetický filmový jazyk.

Oko v Oku (Bio Oko)

Foyer Bia Oko, Praha (22. 11. 2023 - 28. 2. 2024) —

Motiv lidského oka patřil k vyhledávaných výtvarným symbolům a českoslovenští a polští výtvarníci jej při navrhováni filmových plakátů často používali. Kolekce dvaceti plakátů ve foyer Bia Oko představuje šestnáct československých plakátů a čtyři plakáty polské. Milan Grygar svým konceptuálním stylem navrhl plakáty pro český film Lukáš a americký hit Maratónec Johna Schlesingera s Dustinem Hoffmanem. Karel Machálek doprovodil svými plakáty dva slavné snímky italské kinematografie Pasoliniho Oidipus král a Viscontiho. Rodinný portrét a Zdeněk Vlach dva americké filmy Klid noci a Hluboký spánek. Polské výtvarníka zastupuje především surealistický král polského plakátu Frantiszek Starowieyski třemi plakáty. Filmovým – režiséra Wojciecha Jerzyho Hase Sanatoriom pod Klepsydra – dvěma divadelními: S.I. Witkiewicz: Oni (Tetr Ateneum) a 19. Ogólnopolski Przeglad Teatrów Malych Form.

Ruka v plakátu (Kino Světozor)

Foyer kina Světozor, Praha (13. 11. 2023 - 28. 2. 2024) —

Výstava plakátů akcentujících Ruku jako výtvarný znak aneb:

ruka hrozící – dlaň plná chladivé vody – prsty trčící k přísaze – otisky dlaní ve sněhu – ruka schoulené v kapse kabátu – spoutané ruce – dlaň šátrající v cizí kapse – prsty na klapkách klarinetu – dlaň zakrývající výkřik – ruka hladící spánek – ruce nad hlavou – ruka s manžetou vyznamenání – dlaň ovívaná větříkem – dlaň svírající nůž – dlaně zakrývající ňadra – dlaně křičící do tmy – ruka zatahující oprátku – dlaň trhající květinu – ruka zbloudilá v dívčím účesu

Plakáty ke kultovním filmům 90.let (Bio Central)

Bio Central, Hradec Králové (5. 10. 2023 - 31. 12. 2023) —

Výstava představuje dvacet plakátů ke kultovním filmům 90. let.
Tyto filmy se proháněly po plátnech českých kin po celá devadesátá léta a kdo je neviděl nic neznamenal. Prolétávaly českými kinosály a začasto jen míra pivem polité podlahy vypovídala kolik stovek lidí je hltalo.
Soubor představuje deset plakátů k českým filmům 90. let a deset k zahraničním klasikám.
Devadesátá léta byla nástupem nové generace výtvarníků (Najbrt, Cihlář) kteří svým přátelům – režisérům kultovních filmů 90. let – navrhovali plakáty a měli chuť navázat na výtvarně originální filmové plakáty svých předchůdců (kteří i v mnoha případech byli jejich profesory na studiích) ale i vyhovět rostoucím požadavkům filmového trhu. To je případ plakátů k filmům: Kouř, Krvavý román, Šeptej, Pelíšky, Česká soda, Žiletky, Indiánské léto, Návrat Idiota, Šakalí léta, Knoflíkáři.
Kultovní klasiku zahraničních filmů pak reprezentují plakáty k filmům: Takoví normální zabijáci, 12 opic, Apokalypsa, Lid versus Larry Flynt, Pulp fiction, Forrest Gump, Mlčení jehňátek nebo Trainspotting.

Vystavené plakáty jsou součástí sbírky plakátů Terryho ponožky. Jde o dobové tisky které čeští distributoři těchto filmů museli zhusta doplňovat logy a jmény firem a médií které zářily na korporátní obloze českého podnikání a i to vás bude vracet zpět do hřejivé náruče devadesátek.

Výstava plakátů k filmům Jana Procházky

Foyer kina Hvězda, Uherské Hradiště (18. 7. 2023 - 30. 8. 2023) —

Výstava československých autorských plakátů ze sbírky TERRYHO PONOŽKY představí 32 plakátů k filmům jejichž námět napsal scénárista a spisovatel Jan Procházka.

První Procházkovi práce pro film z 50. a počátku 60. let (spolupráce s režisérem Josefem Machem) jsou zastoupeny vynikajícím návrhem plakátu oceňovaného průmyslového designéra Františka Kardause (Hořká láska) a jedním z prvním filmových plakátů Adolfa Borna (Valčík pro milión). Vrcholné Procházkovo období pak doprovázejí plakáty k legendárním filmům od předních výtvarníků pracujících pro Ústřední půjčovnu filmův 60. letech: Ať žije republika, Kočár do Vídně, Maratón, Vysoká zeď, Noc nevěsty, Na kometě, Směšný pán, Vánoce s Alžbětou a Slasti otce vlasti navrhl jeden z nejoceňovanějších afišistů Zdeněk Ziegler (1932-2023). Karel Vaca (1919-1989), tvůrce více než tří set filmových plakátů pak doprovodil do kin filmy Karla Kachyni: Závrať, Už zase skáču přes kaluže a Naděje. Zajímavostí výstavního výběru je pak polský plakát Andreje Krajewského k filmu Svatby pana Voka a studentský plakát k trezorovému Uchu Petry Vořechovské z roku 2012.

Navigace