Výstavní činnost
Chronologicky řazený archiv 235 výstav filmových plakátů, jež se nám podařilo realizovat během dvaceti let naší existence nejen v Čechách, ale i v zahraničí ( USA, Japonsko, Polsko, Itálie, Španělsko , Rakousko ). Máte-li zájem o uspořádání výstavy kontaktujte nás .
Závod se konal v krásné přírodě - Motocyklové plakáty
Foyer kina Světozor, Praha (1. 4. 2017 - 30. 6. 2017) —
Výstava plakátů k motocyklovým závodům z 50. let dvacátého století
Výstava s atmosférou motocyklových a automobilových závodů, které se konaly v 50. letech dvacátého století. Sedmdesát plakátů v naší sbírce můžete přehlédnout zde
Květa Pacovská - Plakáty
Kino Světozor (15. 9. 2016 - 15. 12. 2016) —
Květa Pacovská (narozená 28.7. 1928) maturovala roku 1947 na Státní grafické škole v Praze a poté pokračovala ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Pod vedením profesora Emila Filly zde studovala obor monumentální malba. Studium ukončila roku 1952 a začala pracovat jako ilustrátorka dětských knih a časopisů.
Balcar / Fremund / Palcr
Foyer kina Světozor (1. 6. 2016 - 31. 8. 2016) —
Trojici umělců spojuje jejich význam na poli volného umění i skutečnost, že jejich plakátová tvorba byla sice skromná rozsahem, ale mimořádně kvalitní. Balcar ani Fremund naneštěstí díky svému předčasnému skonu (konec 60.let) nedostali více prostoru svůj talent rozvinout. Přesto patří jejich díla k tomu nejzajímavějšímu, co na poli plakátu v 60. letech vzniklo. Mimořádně svébytné jsou pak plakáty sochaře Zdeňka Palcra.
William Shakespeare 400
Bio Oko, Praha (1. 6. 2016 - 31. 8. 2016) —
I plakátová sbírka Terryho ponožky se připojila k celosvětovým oslavám 400 výročí narození Williame Shakespeara souborem československých a polských plakátů. Přehlédněte všech 60plakátů zařazených do sekce William Shakespeare
Žena v plakátu
Kino Světozor Praha, Bio Central Hradec Králové (1. 3. 2016 - 31. 5. 2016) —
Výstava Žena v plakátu představuje československé a polské filmové a divadelní plakáty druhé poloviny dvacátého století, ve kterých výtvarníci, v kontextu s obsahem filmu nebo divadelní hry, zvolili za ústřední výtvarný motiv ženu, ženské tělo, jeho krásu, erotičnost, ale i jeho mystérium.
