Polská plakátová škola výrazně ovlivnila české grafiky a výtvarníky především k svobodnějšímu projevu při tvorbě filmových afiší. Výstava polských filmových plakátů v polovině 50.let v Praze byla v tomto duchu klíčovým momentem pro vznik české plakátové školy.
Právě pouze v Polsku a Československu, díky specifické situaci centrální distribuce filmů a filmové reklamy a oslovení předních umělců té doby nastala situace, že po dobu dlouhých třiceti let vznikaly naprosto vyjímečné, vysoce hodnotné autorské výtvarné plakáty při jejichž tvorbě měli výtvarníci (žijící a tvořící v nesvobodné zemi) paradoxní svobodu. Nemuseli se podřizovat diktátu neexistujícího trhu, požadavkům producentů na zviditelnění tváří herců, zaplevelovat plakáty logy sponzorů atd..
Na rozdíl od dosti macešského přístupu českého státu k tak výrazné a celosvětově unikátní oblasti – vytváření výtvarných filmových plakátů – se Polsko pracemi svých autorů pyšní po celém světě. Polský stát zřídil dvě státní plakátová muzea, organizuje výstavy plakátů v zahraničí a především polské plakáty s rokem 1989 na rozdíl od českých nezemřely a byť v menší míře, stále se realizují !