Výběr 50 plakátů představí výrazné tvůrce polské plakátové školy, kteří netradičními výtvarnými postupy povýšili filmový plakát z pouhého propagačního materiálu na samostatný druh umění. A byla to právě výstava polských filmových plakátů v roce 1954, která ovlivnila mnoho tehdejších československých umělců, kteří se plakátem zabývali a nepřímo tak napomohla vzniku moderního autorského filmového plakátu v Československu.
Filmový plakát v Polsku zaštitovala Varšavská Centrala Wynajma Filmów. Jedni z prvních grafiků, kteří pro CWF tvořili, byl Waldemar Swierzy či Wiktor Górka. Oba grafici jsou na výstavě zastoupeni pracemi z pozdějších 80. let, které si ale stále udržovaly vysokou výtvarnou kvalitu. Swierzy pracoval s výraznými barevnými plochami, které narušoval dynamickými krátkými linkami. Daří se mu tak v divákovi vyvolat pocit neklidu a chaosu, jak můžeme vidět na plakátu pro známý Coppolův film Apokalypsa nebo pro britský film Tarzan. Wiktor Górka prozměnu ve svých plakátech hojně využívá prvky grotesky. Na výstavě je k vidění jeho plakát k filmu Maratónec.
Polský filmový plakát byl především v 60. letech silně ovlivněn surrealismem. Nejznámějším představitelem této linie se stal Franciszek Starowieyski. V 50. letech vystudoval malbu na Akademii výtvarných umění v Krakově, na které studovalo mnoho dalších předních grafiků, které se poté věnovali filmovému plakátu. Starowieyského plakáty jsou světem podivných humanoidních bytostí, které jsou různě kříženy se zvířaty či stroji. Světem hororové poetiky, kde si divák připadá jak při procházce pouťového domu hrůzy. Takové jsou vystavené plakáty k filmům Upír z Morrisvillu či Sanatorium na věčnosti. Temnější stranu surrealismu a expresionismu pak představují práce Andrzeje Pagowskiho, které je na výstavě zastoupen plakáty k slavným filmům 8 a půl nebo Kabaret.
Polský filmový plakát je celosvětově uznávaný pro svůj netradiční výtvarný projev, přesto v České republice je poměrně málo známý. Tato výstava si klade za cíl rozšíření povědomí o zajímavé oblasti užitého umění, které se v době komunismu potýkalo s mnohými obtížemi ze strany státu a které si i přesto našlo cestu k široké veřejnosti a postupem času se stalo polskou kulturní památkou.