Původ filmu

Autorské plakáty vznikaly nejen k americkým nebo italským filmům, ale i k snímkům z východní Evropy. Zajímavé jsou plakáty k japonským filmům, sovětským budovatelským ságám nebo k domácí kinematografii 60.let. Plakáty k filmům dalších zemí (zde neuvedených) naleznete přímo v naší databázi. Do vyhledávání stačí zadat jméno země, k jejímž filmům plakáty hledáte.

Československo (5981)

Pro “domácí” československé plakáty vznikalo logicky největší množství plakátových návrhů (u mnoha filmů existuje kromě výtvarných návrhů i několik variant fotografických plakátů).

USA (3039)

K americkým filmům vzniklo nejvíce plakátů v 60. letech. S normalizací v 70. letech a stupňující se cenzurou amerických filmů v českých kinech ubývalo (uváděly-li se, nesměla v nich chybět silná kritika americké společnosti).

Velká Británie (991)

Stejně jako u amerických, i nejsilnější afiše pro britské filmy vznikly v 60. letech. Pozornost si zasluhuje řada plakátů s britským komikem Peterem Sellersem (Růžový Panter) a plakáty Josefa Vyleťala.

Francie (1545)

Socialistická cenzura byla shovívavá k francouzským komediím, k nimž existuje řada zdařilých plakátů. Především k filmům s komikem Luis de Funésem (Fantomas apod).

Itálie (925)

Vynikající plakáty vznikly k italské filmové klasice (Fellini, Antonioni, Pasolini, Visconti) především v 60. a polovině 70. let (Sladký život, Roma, 8 1/2, Amarcord, Smrt v Benátkách).

Německo (1216)

Německou kinematografii povětšinou v českých kinech reprezentovaly filmy z její východní části, někdejší NDR. Zajímavou kapitolou jsou pak plakáty k německým a česko-německým filmům z 30. a 40. let.

Sovětský svaz (2369)

Sovětská kinematografie byla především v 70. a 80. letech v Československu silně protěžována. Existuje k ní značné množství plakátů (co do počtu realizovaných návrhů jí patří hned druhé místo za plakáty k českým filmům).

Polsko (1280)

Polská kinematografie měla v Československu tradiční divácké zázemí. Vzniklo mnoho kvalitních plakátů, především k filmům A. Wajdy a K. Zanussiho (Krajina po Bitvě, Popely a další).

Španělsko (207)

V 60. letech vznikly kultovní plakáty k filmům Luise Buňuela (Viridiana, Tristana, Belladona). Později pak zajímavý konvolut plakátů k filmům Carlose Saury (Carmen, Krvavá svatba, Tančírna).

Japonsko (261)

Za pozornost stojí především československé plakáty k japonským sci-fi filmům (Gamera kontra Gaos, Útok z neznáma, X-nestvůra z vesmíru) a plakáty k dílům A. Kurosawy (Děrsu Uzala, Dodesukaden).

Jugoslávie (305)

Kinematografii zemí bývalé Jugoslávie reprezentují především velmi zdařilé plakáty Josefa Vyleťala (Let mrtvého ptáka, Slunce cizího nebe, Doktor Mladen a další).

Švédsko (204)

Především filmy Ingmara Bergmana podnítily fantazii řady českých výtvarníků k vytvoření vrcholných děl (Sedmá pečeť, Scény z manželského života, Hanba, Persona, Šepoty a výkřiky, Mlčení, Úsměvy letní noci atd).

Bulharsko (206)

Rovněž filmy “spřátelené” bulharské kinematografie zdomácněly v českých kinech. Výrazné plakáty k bulharským filmům vytvořil Zdeněk Ziegler, Josef Vyleťal, Olga Poláčková-Vyleťalová).

Rumunsko (295)

Přední českoslovenští výtvarníci především v 70. a 80. letech doprovodili snímky minoritní rumunské kinematografie velmi zajímavými plakáty (Vřelost, Poslední představení, Sekera, 100 lei)

Maďarsko (494)

Zajímavé plakáty k maďarským filmům vytvořil kupříkladu V.V. Paleček (Muži a boj, Ukradené štěstí); Josef Vyleťal (Věčná obnova, Klíč k vraždě); Jan Kratochvíl (Svěží vítr).

Navigace